Sršni. Některým z nás už jen to slovo nahání hrůzu. Mnoho lidí spustí po spatření sršně poplach a začne se shánět po zbraních hromadného ničení. Sršňům jsme přisoudili roli nebezpečného tvora, jsou velcí, mají kontrastní zbarvení, při letu jsou hlasitější než jiný hmyz. Máme se jich tedy bát, nebo je to jen šikovný způsob, jak odradit případné predátory včetně lidí?
Jak žijí sršni
Tito tvorové patří spolu s vosami do čeledi „sršňovití“, tvoří si hnízdo ze směsi rozžvýkaného dřeva a slin, tedy z materiálu, který připomíná papír. Tato hnízda jsou nejčastěji ukrytá v dutině stromu, kde žijí sršni ve společenství. Uvnitř hnízda se nacházejí buňky, ve kterých se vyvíjejí larvy.
Hnízdo zakládá oplodněná samice – královna obvykle v dubnu, květnu. Té se po několika týdnech narodí první dělnice. Do té doby je na vše sama. Dělnice pak přebírají většinu její práce. Staví, shromažďují potravu, krmí larvy dělnic, trubců a následně i nových královen, větrají, odklízejí zbytky potravy a také hlídají vchod do hnízda. Samci nebo chcete li trubci se rodí později. Mají jen jeden úkol – oplodnit mladé královny. Ty se začínají rodit cca v srpnu a hned u hnízda je čekající trubci oplodňují. S podzimem hnízdo utichá, stará královna, dělnice i trubci hynou. Mladé královny hledají úkryty obvykle v zemi, kde se budou snažit přežít zimu. Je to stejné jako u čmeláků, i u těch v našich podmínkách přežívají do dalšího roku jen oplodněné mladé matky.
Čím se sršni živí
Dospělí i larvy se živí hmyzem. To je dobrá zpráva pro nás, protože sršni, pokud se vám na zahradě usadí, vám budou vychytávat velké množství hmyzu (mouchy, vosy, můry, pavouky), který by se třeba jinak živil na vašich rostlinách. Tyto dobroty přinášejí do hnízda pro svoje potomky. Dospělí sršni se živí také mízou ze stromů, zralým spadaným ovocem, před zimním spánkem se mladé oplodněné samičky posilňují nektarem květin. Fungují tedy i jako opylovači.
Útočí sršni na lidi?
Pokud jste se někdy ocitli v blízkosti sršního hnízda, mohli jste u vchodu do něj (nebo do dutiny stromu) spatřit dělnice, které stráží vchod i okolí. Neznamená to ale, že když se přiblížíte, tak se na vás ihned vrhnou. Spíš o vás vědí a monitorují vás svým zrakem, který mají opravdu skvělý. I tak byste k nim ale měli přistupovat s respektem, sršni jsou sice mírumilovní, ale své hnízdo si samozřejmě brání, pokud ty u vchodu usoudí, že jste vetřelec, mohou na vás zaútočit.
Nicméně, pokud je hnízdo v divokém klidném koutě zahrady, tak ničemu nevadí a jednotlivá sršní dělnice hledající potravu ublíží jen v případě, že ji nedopatřením zmáčkneme.
Já měla možnost pozorovat sršní hnízdo jedno léto u nás na chatě a nikdy k žádnému konfliktu nedošlo. Dělnice si lítaly pro potravu sem a tam, strážní sršni nás pozorovali a asi si o nás vedli nějakou tajnou evidenci.
O další zkušenosti se sršni hned u domu si můžete přečíst také v textu na blogu.
Jed sršně je slabší než jed včely, je účinnější na hmyz než na savce, protože slouží převážně k lovení kořisti. Bodnutí je ale oproti včelám a vosám bolestivější. Jak už se někteří z vás možná přesvědčili, při bodnutí hmyzem hraje velkou roli také psychika.
Budky pro sršně
Protože jsou ale sršni důležitou součástí ekosystému a ubývá míst, kde by si mohli své hnízdo vybudovat, dělají se i pro ně speciální budky.
Počátkem jara, při zahájení budování hnízda, je mladá sršní královna velmi ohrožená. Nedostatek potravy, nepříznivé počasí, ale také nedostatek vhodných hnízdních prostor jsou limitující faktory pro tyto velmi užitečné živočichy. Královna uvítá suchý a bezpečný prostor, kde si může postavit své hnízdo a udržet ho v optimální teplotě. A to jí budka pro sršně nabízí. Taková budka, podobně jako budky pro jiné živočichy, slouží jako náhrada stromové dutiny, ve které sršni běžně hnízdí. Doupných stromů v krajině už moc nenajdete, o každý strom s dutinou je pak velký zájem, protože takový prostor je vzácný a vyhledávaný všemi možnými druhy.
Sršni preferují hnízda ve výškách, třeba i 4 metry vysoko. Pokud jim budete pořizovat budku, umístěte ji do klidného a vzdáleného koutu zahrady.
Sršní hnízdo je obrovské a jen málokdy se jim podaří najít tak velkou dutinu. Proto umí po naplnění dutiny založit další hnízdo (i několik), kam se buď přestěhuje královna, nebo jen dělnice. Někdy si dokonce rozšíří hnízdo tak, že ho nalepí pod již malou budku.
Asi je vám jasné, že pověst, která sršně předchází, jim život vůbec neusnadňuje. Přitom se oproti včelám a vosám vyznačují velkou plachostí. Sršni jsou velcí a hodně bzučí, ale jsou to velmi užiteční a mírumilovní hmyzáci. Na to zkuste myslet pokaždé, když náhodou na nějakého narazíte.